Lyonel W. Hjördstørm

Mladík s poměrně rozložitými rameny měřící několik čísel pod dva metry s úzkým pasem a pevnou hrudí. Charisma a hravost z něj přímo sálá, přestože na první dojem vzbuzuje pocit andělské nevinnosti. Na levé lopatce má úzkou, dlouhou a jemně vybledlou decimetrovou svislou jizvu. Při útoku stvůr ho zranila harpyje a stopy po ní nezamaskovaly ani regenerační schopnosti. Kromě jediné jizvy kůži nehyzdí ani žádné tetování. Pokožku má smetanově meruňkovou po celý roky, jen vzrušením tváře růžoví a studem chytají nachové odlesky. Pleť má čistou, hebkou a horkou na dotek. Mladistvé tváře jsou ploché, mírně propadlé a protáhlé bez sebemenších vrásek. Bývají napnuté a pružné při jakékoliv grimase, jsou ozvláštněné tvořícími se ďolíčky, přidávající na roztomilosti. Oblasti tváře jsou poseté hnědo zlatým políčkem krátce střiženého strniště. Tvrdé chloupky lemují hranu čelisti stoupající vzhůru šikmo po ploše lícní kosti. Nejhustší chmýří mu raší z brady, kde vousy nechává delší, což malou bradu zvětší opticky a nestárnoucí tvář zmužní. Špičku brady, hranu čelisti i lícní kosti lemuje chlupaté ohraničení s prosvítající pokožkou pod ním. Krátké, souměrně zastřižené ochlupení zvýrazňuje kosti obličeje a jemností připomíná chmýří kuřete. Jediné lysé místečko nalezneme kolem koutků a rtů. Póry jsou vyhlazené a brada oválná. Oči se zdají být zploštělé, propadlé a posazené hlouběji v obličeji s neobvykle velkými víčky, někdy tvořící mdlé kruhy pod očima. Oči jsou bezpochyby jeho největší záhada. Pod záclonkou hustých řas se nachází azurově modré oči s šedivými záclonky a tmavými zornicemi, od kterých člověk neodtrhne pohled. Panenky vypadají jako dvě zrnka černé kávy plující v moři. Zejí lehkou povýšenost, drzostí a lišáckou úskočností. Pohledem dokáže upoutat pozornost mnoha žen i mužů. Umí se dívat tisíci způsobů. Pohledem nenávidí, pohledem pohrdá, ale taktéž umí pohledem milovat. Vlasy mají jemnou a hustou strukturu. Obrůstají obličej a končí na temeni hlavy. Tvarem připomínají jízdní helmu se zvednutou nepravidelnou ofinou.. Působí rozčepýřeně, trčící se jedním směrem a kolem uší sčesané ve směru do obličeje. Pyšní se přehlídkou barevnosti mnoha odstínů hnědé barvy. Místy jsou vlasy prosvětlené barvou připomínající odstín zažloutlého pergamenu s příměsí o něco tmavšího karamelu. Koruna hlavy na Slunci odráží zlatavé odlesky, a tak některé prameny získávají písčitý nádech. Hlas má lehký, uštěpačný a trochu provokativní. Snadno dokáže upoutat pozornost. Je velmi živelný a nespoutaný jako vítr. Ladné kroky od něj rozhodně nečekejte. Ani obyčejná chůze se nedá přirovnat k ladným a promyšleným krokům. Tělo uvádí do pohybu svéráznými a sebejistými kroky s delšími rozestupy, má rovná záda a vztyčenou bradu, což jasnou symbolizuje sebedůvěru. Většinu času tráví v táborovém oblečení, pohodlnost je rozhodující a nikdy by si neoblékl něco, co ho škrtí nebo kouše. Zbožňuje čepice, kšiltovky a takřka neustále nosí kapuci. Chrání se před Sluncem i rychlou identifikací. Nosí trička a mikiny tmavé barvy, světlé odstíny oblečení vytahuje ze šatníku jako poslední možnost a pak se cítí nesvůj. Nenosí žádný přívěsek ani hodinky. Kolem zápěstí levé ruky má kožený indiánský náramek hnědé barvy prošitý černými provázky a zdobený maličkými uzlíky tvořící šíp. Pod náramkem má černé bavlněné potítko stejně jako na druhé ruce. Obuv tvoří převážně plátěné kecky s barevnými tkaničkami. Barvy mění podle nálady a nejradši nosí černé kecky s modrošedými tkaničkami.

Hyperaktivní mladíček, co nikde nesmí chybět. Rád je vidět a ještě radši se pohybuje v centru dění. Pečlivě střádá informaci za informací, všímá si okolí a každou vteřinou znovu a znovu analyzuje situaci. Extrovert, který neustále mluví, aniž by o sobě cokoliv prozradil nebo odhalil pravé záměry. City z něj lezou jak z chlupaté deky. Stejně jako projevy emocí. Bude to chtít víc než pár dní, aby si člověk uždíbl špetku jeho pravé nefalšované náklonnosti. Kousek po kousku odhaluje střípky osobnosti a s opatrností otvírá trnitou cestu k srdci, kam se podívají jen ti vytrvalí, kteří s ním vydrží a přes vysoké hradby a nároky srdce dobijí. Později s nimi sdílí tajnosti, myšlenky, nápady i sny. Sny převážně.. poněvadž je, byl a bude nehynoucí snílek s dobrodružnou povahou a nevídanou odvahou úzce hraničí se sebevraždou. Riskuje víc. než je zdrávo. Nepohrdne žádnou výzvou a přijme jakýkoliv úkol. Soutěživost má odjakživa vrozenou, do všeho jde naplno a dokáže se nadchnout pro úplnou maličkost. Spolehlivý komplic pro každou špatnost, kterému nechybí smysl pro humor ani sarkastické prupovídky. Život srovnává s adrenalinovou jízdou, na trable ani problémy v něm nezbývá místo. Srší z něj přirozeně zdravá naivita a chuť do života. Rád se rozhoduje sám podle intuice. Dokáže udržet lidi po hromadě, přinutí je zachovat klid v panice a semknout se. Přirozeně rád ostatní komanduje. Volí bitevní strategie a celou akci organizuje. Věří, že je předurčen k velkým věcem, proto neustále dokazuje, co všechno v něm je. Nenechá si ujít žádnou příležitost, kde se vytáhne. Přirozeně vystupuje jako autorita, má pevný hlas a pohled, který by přinutil uhnout býka. Nebojí se mluvit.. ani sám sebe obhajovat. Nic si líbit nenechá a za svými názory si dokáže stát. Veškeré dluhy vrací dvakrát a nikdy nezapomíná. Ve vyhrocené situaci dokáže lehkovážně vtipkovat. Mívá skvělé načasování, kdy celou situaci na poslední chvíli zachrání. Působí tak, jako kdyby měl vždycky únikový plán. S ním po boku se přece nemůže nikomu nic stát. Uprostřed nebezpečí šíří kolem sebe hmatatelný pocit bezpečí. Kupodivu je tím, kdo nabídne objetí a řekne, že všechno bude dobrý. Tahle střežená část osoby se probouzí jen tehdy, kdy ho něco emočně ovlivní.. nebo se snaží pomoci druhým. Je přirozený vůdce, jednoduše rád rozhoduje. Dokáže slovy povzbudit a řídit ostatní povely. Stejně jako jim zamotávat hlavy. Přesvědčivě lhát, nebo blafovat. Baví se tím, jak se lidem krok po kroku dostává do hlavy a mění je v figurky své hry. Lyonel je na povrchu egocentrický a mistrovský manipulátor, kryjící se andělskou tvářičkou. Pro ránu nejde daleko, stačí nebezpečná jiskra a je hotovo. Konflikty řeší horkou hlavou a především silou, dokud se mu věc nerozleží hlavou. Při vzteku mu rozum zamlží povýšenost a pomstychtivost. V té chvíli se chová jako rozmazlené děcko. Musí být po jeho. Dostane co chce, i kdyby měl prorazit zeď hlavou. Je nepochybně velmi dynamická osobnost. Chodící ohnivý živel na nohou s místy cholerickou povahu. Nastavené priority mění podle potřeby, obtížnosti a sobeckosti. Z neúspěchu prvně viní sebe, po tom druhé.. Sebelítostí se uzavírá v tmavé ulitě, kde se cítí bezpečně. Zabouchne dveře před světem i světlem, kde v tichosti propadá temnotě a hromadí si led kolem srdce. Frustrací rozbíjí věci, pokud mu stanovené plány nevychází. Lusknutím prstů v něm puknou saze a po vzoru sopky vybuchne. . Nevidí, neslyší. Rázem se svět stává rudým, filtr mezi mozkem a pusou automaticky mizí. A z hrdla lítají dost ošklivý věci, v tom momentě mu nedochází, že slova mohou ublížit. Chová se povýšeně a nadřazeně. Na veřejnosti působí maximálně sebejistě, ostražitě a lstivě. Nikdy neztrácí přehled o místě ani situaci. Kam vkročí, tam se dějí zajímavé věci. S jeho příchodem se prostor vyplní napětím, téměř jakoby vysával z místnosti všechen kyslík a nahradil něčím jiným. Slovíčkaří a vždycky tak nějak ví, co říct. Konverzační schopnosti dotáhl k dokonalosti. Zbožňuje slovní přestřelky, dvojsmysly i slovní obraty. Pohlcuje špatné i dobré vlastnosti lidí. Například závist s ním neustále cloumá, kdykoliv se nenaplní vysněná tužba. Snaží se s hříchy bojovat, ale sobecká stránka po každé vyhrává. Lyonel si je největším nepřítelem sám. Neví, kdo vlastně přesně je. Umí být vnímavý, starostlivý i zábavný. Točí se v něm různé typy osobností, záleží na náladě a momentálním rozpoložení. Může být jako doutnající uhlíky.. nebo spalovat okolí ohnivými svými jazyky. Cení si života, odhodlaní a svobody. Nenechá se omezovat a stále má tendence utíkat před běžnými lidskými problémy i minulostí. Odvaze ho naučil sám život a už nikdy nemíní před strachem couvnout. Spoléhá na intuici a sílu přesvědčení. V boji není čas na žádné dlouhé přemýšlení, sází na improvizaci a výkyvy impulzivního chování. Polobožské rozpálené nitro snadno zahoří vášní a rychle se poblázní. Zůstává otázkou času, kdy se hrany touhy vybrousí, city vychladnou a zaslepeností ztrácí věci, jejíchž důležitost si uvědomí později. Nedospělý chlapec s dominantní povahou chránící se šlupkou lhostejnosti a protivným vystupováním. Na veřejnosti si sjednává respekt. Lpí na něm stejně jako na slávě. Obdivován druhými maskuje vzrůstající vlastní vnitřní nejistotu. Spoléhá se na image drsňáka, ambiciózního poloboha s citlivostí kusu dřeva. Opravdové emoce jsou na něm těžko poznat, tvář chrání dlouhodobě nasazená maska, kterou málokdo prokoukne a odliší skutečné city od hrané přetvářky. Důvěru buduje opatrně. Přátelství musí stát na pevných základech a vzájemném pochopení s vazbou tak silnou, že ji nezničí měnící se náladovost. Lyonelovi vztahy se podobají větrnému tanci.. Jsou plné svěžesti, nespoutanosti a svobody jako vír nekončící zábavy pozitivních i stinných vlastností. Nabízí druhým bezpečí, věrnost a neutichající podporu jako vánek větru ženoucí loď kupředu. Sám hledá někoho, kdo mu pomůže pochopit nejhlubší nitro a zároveň se nenechá odradit pózou. Vyžene onu umělou povrchnost a vytáhne na světlo skutečnou osobnost. Hledá přítele, co se stane kouskem jeho duše. Ukáže mu pravdu o sobě samém a takový člověk pak bude důvodem, proč po výdechu přijde znovu nádech. Životní motivace a důvod vytrvat do konce. Obklopen přáteli nechává průchod skutečnému já, povrchní maska se rozpadá a nemusí nic předstírat. Snílkovská povaha vypovídá o dětské radosti ze života a duši dobrodruha se srdcem opravdového válečníka. Nejvíc ze všeho se bojí zklamání. Brání se citům a utíká, pokud se touha srdce stává neúnosná. Snaží se nezamilovat, jelikož láska z člověka udělá hlupáka. Je proslulý postelovými známostmi na jednu noc, jakmile začne cítit náklonnost, ukončí to.. Hřejivá zamilovanost pro něj zůstává neznámou.

Příběh Lyonela se nepodobá pohádce ani klasice v podobě béčkového hrdiny akčního filmu. Neměl růžové dětství uvnitř harmonické rodiny, ale ani neprožil smutné dospívání bez rodičů. Nevyrůstal v luxusu obrovského domu a už vůbec nešlapal bídu. Žil životem obyčejného průměrného dítěte vyrůstajícího jen s jedním rodičem. V té době nic neobvyklého.. Matka mu poskytla teplo, jídlo i odpovídající rodinné zázemí. Bydleli na předměstí Atlanty uvnitř útulné garsonky, moc prostoru nepotřebovali, byli jen oni dva. Sourozence neměl a matka ho jako jedináčka rozmazlovala. Odmalička mu vštěpovala, že je jedinečný a jiný. Nikdy pořádně nechápal, o čem mluví a ona s vysvětlením vyčkávala do doby, kdy bude starší a vše pochopí. Při nástupu do školy začal trpět poruchou pozornosti, začal užívat léky a věnoval se basketbalu, aby se zabavil a vybil přebytečnou energii. Během studia sbíral poznámky a kázeňské postihy jako na běžícím páse. Pro jeho matku to nebylo překvapením, moc dobře věděla, kdo Lyonel byl a po dokončení školy ho vzala kempovat do lesa, kde se poznala s jeho otcem. Ukázala mu společné fotografie a vyprávěla příběh o tom, kdo skutečně je.. Božským synem s předurčeným osudem. Neměl důvod matce nevěřit, navíc konečně do sebe zapadaly některé díly skládačky, co si předtím nedovedl vysvětlit. Otec ho prý navštěvoval jako batole, po té musel odejít a zanechal za sebou dopis, který Lyonel do dnes neotevřel. Co by patnáctiletého chlapce ho odvezla do tábora Polokrevných, kde žili děti jako on se stejnou krví a jedině tam mohl naleznout bezpečí. Nikdy se nedozvěděl, zda otec matku skutečně miloval nebo jen potřeboval zplodit potomka, který by mu přisluhoval. A ta myšlenka se mu vzpírala, přišel si jako loutka a po několika měsících utekl z tábora. Nebyl sám, utekl s ním tehdejší nejlepší kamarád Phillip, syn Hypna. Ukryli se na chatě, kde byl na prázdninách s matkou, jenomže nepočítali s tím, že je celou dobu pronásledoval Nemejský lev. Ten zaútočil uprostřed noci. Mladí polobozi bez výcviku neměli sebemenší šanci. Lyonel strachy zpanikařil, utekl do lesů a ani si neuvědomil, že nechal svého nejlepšího kamaráda napospas lvím zubům. Zbaběle utekl pryč, pořád to byl kluk, co nechtěl umřít a pud sebezáchovy zvítězil.. Ukryl se v lesích, ale lev byl chytřejší. Vystupoval ho a snažil se chlapce usmrtit. Prudce s ním mrštil o kmen stromu.. Následkem toho útoku upadl do bezvědomí, vzbudil se až zpátky v táboře na ošetřovně. Zachránila ho parta instruktorů, kteří se je vydali hledat. Tělo Philipa se nikdy nenašlo. Od té doby trpí nočními můrami, výčitky a výpadky krátkodobé paměti. Litoval útěku z tábora a přísahal, že se stane mocným polobohem na Philipovu počest. Už nikdy nepřijde o nikoho ze svých blízkých, přátelé ochrání a stane se slavným. Otec na něj bude pyšný, stane se legendou a utká se s každou stvůrou. Už nikdy nepodlehne strachu, splatí táboru dluh za záchranu života a konečně dosáhne svého vykoupení.

Trpí výpadky krátkodobé paměti, proto si píše deník, aby si každé ráno oživil vzpomínky na předešlý den.

Fascinují ho magická zvířata a mýtičtí tvorové. V knihovně má spoustu encyklopedií a obrázkových galerií. Učí se o nich a rád by se v budoucnu zabýval jejich bližším studiem.

Má rád koně a jezdectví. Je zkušeným jezdcem, který z koně jen tak nespadne. 

Rád se potlouká přírodou. Pozoruje dění v lese, vlny na jezeře a proudění řeky. U toho přemýšlí a relaxuje.

Miluje rybolov a plavby lodí.

Neustále u sebe nosí kapesní hodinky, prý dědictví po otci. Někdy k nim mluví, jen aby měl pocit, že je s ním.

V noci nemůže spát, trápí ho noční můry, proto pije různé bylinné odvary a nosí náramek, který podle indiánů pohlcuje negativní energii.

*PŘÍCHOD DO TÁBORA: V táboře je od patnácti let, po dvou letech se nad jeho hlavou zjevilo otcovo znamení.

*BOŽSKÝ RODIČ: Áres 

TELUMKINESIS

Konečně se zdá, že tento potomek zvládne i něco víc, než jen nazdařbohům máchat čepelí kolem své hlavy a doufat, že se přitom nepromění ve van Gogha. Se sečnými a bodnými zbraněmi by se mohl řadit na úroveň nadprůměru a už rozumí tomu, že i takovým štítem může někomu zlomit nos.

NECROMANCIS

Při velké snaze lze vyvolat i něco, co už se pohybuje jako plazící se člověk, zdánlivě se ten úkaz ale nepodobá válečníkovi a v boji vlastně není ani tak užitečný. Při velké snaze se dost možná jeden z takových umrlců postaví i na nohy a popojde pár kroků.

Adam Gallagher