Tyler Adam Richards

Jeden by řekl, že je to člověk co si hraje na živého Kena a hledá svou Barbie. Asi nějak tak to se dá jeho vzhled zhodnotit v několika prostých slovech. Blonďaté vlasy, které hrdě prohlašuje za pochcanou slámu, má dlouhé natolik, že kdyby si je neupravoval skoro každou minutu, vzdáleně by se podobal té malé holčičce v noční košili a vlasy v obličeji, které lidé říkají Samara. Většinu času své pačesy nosí vyčesané do obvyklé vlny, která ale i přes několikeré upravování stejně v mnoha případech vypadá jako vrabčí hnízdo. Skoro rovné obočí vdechuje jeho tváři neutrální výraz. Jen občas se při výrazných mimikách obličeje zkroutí do jiného tvaru než je úsečka.

Jeho dva drahokamy, které připomínají ledové krystalky odrážející zuřivou bouři s šedými mračny skoro celý den hostí šibalské jiskřičky v očích, které podtrhují jeho povahu. Pod jeho skoro perfektně rovným nosem bez jakékoli výchylky do strany se nacházejí plné rty, za které by se nemusela stydět žádná dívka. Když se mu na jeho úzké tváři rozzáří úsměv od ucha k uchu, je dokonce možné zpozorovat dva ďolíčky ve tvářích.

Když se člověk oddálí, může spatřit jeho atletickou a poněkud šlachovitou postavu, která rozhodně nepatří mezi nejsvalnatější. Silnější náznak břišních svalů by sice šel vidět, ale rozhodně se jeho postava nedá srovnávat s ostatními hochy v táboře, kteří trénují den ode dne. 

Výškou vy se rozhodně dal zařadit mezi vyšší hochy v táboře, takže si nemusí lámat hlavu s tím, že by snad nějaká z dívek byla vyšší než on, pokud by se tedy neobjevila nějaká žirafa masajská. Většinu času tento hoch nosí trika či tílka a jednoduché riflové kraťasy, společně s conversky, které už svá nejlepší léta zažili před hodně dlouhou dobou, ale jelikož pro něj mají až moc citových vzpomínek tak si je stále ponechává a hrdě je nosí celý den po táboře.

Tyler vypadá pro něj neznámé lidi, kteří ho v životě nepoznali jako naprostý andílek, který se celý den na všechny usmívá, má dobrou náladu a je až přehnaný optimista i u těch věcí, kde by ostatní se ostatní optimisté přeměnili na pesimisty. Nedělá mu problém hodit řeč s kýmkoli, kdo vypadá, že ho nesežere v první sekundě co na něj promluví. Miluje společnost a potřebuje kolem sebe mít neustále kruh blízkých přátel, se kterými by mohl udržovat kontakt a důvěřovat jim se vším co by jim pověděl. Většinu času nedokáže trávit sám. Stále musí být v hovoru s někým, aby měl pocit, že ho přeci jen někdo má rád a nezáleží jestli to je polobůh, mantichora či jen obyčejná borovice. 

Svůj volný čas tráví většinou létáním po táboře, vymýšlením vtipů, či lezení po stromech a nebo potápění ve vodě. Někdy se stane, že si za celý den ani jednou nesedne a to jenom kvůli jeho obrovské hyperaktivitě, kvůli které má neustále nutkání něco dělat. Neumí proto většinu času sedět na jednou místě a věnovat pozornost jednomu určitému bodu. Jeho oči v těchto situacích těkají po všem co se jen sebeméně pohne. 

V aréně, kde většinu času chodí slušně na tréninky, teda pokud svůj čas netráví s Thomasem, se věnuje nejvíce lukostřelbě. Díky chuti ke sportu a všeobecně k pohybu mu tréninky nejsou nijak cizí a dá se říct, že na ně v mnoha chvílích chodí i rád. Mezi jeho další oblíbené tréninkové aktivity poté patří i horolezecká stěna, která ho svou rozmanitostí nepřestává uchvacovat. Má výborný hudební sluch a rád vymýšlí nové melodie a texty. Proto ho většinou zastihnete když jde kolem vás a brouká si neznámé melodie, či je míchá dohromady a nebo si říká texty písní a předává je podle svého gusta.

Co se týče vztahu s dívkami, umí být romantický a nebo si zahrát i na obyčejného sukničkáře, ale doposud se drží poněkud u země a nijak tyto vlastnosti před dívkami nevytahuje. S většinou dívek je dlouho dobu jen kamarád, se kterým si užijí srandu a adrenalin při aktivitách, které jeho mozek chrlí jednu za druhou.

Umí být v některých chvílích až moc tvrdohlavý a nebo naopak když se postaví na hlavu, tak dokáže být až neskutečně líný. Tyto dvě záporné vlastnosti se uplatňují především při úklidu svého pokoje, kdy se většinou postaví na hlavu a je moc líný na to uklidit si ten všechen nepořádek, který nahromadil okolo své postele.

Tyler se narodil v Bostonu - městě plném mrakodrapů - do rodiny věhlasné houslistky. Když se narodil měl už o tři roky starší sestru Amy, která ho v té době považovala za novou panenku a proto většinu času svého batolecího dětství strávil v růžovém kočárku se třpytivými pentlemi ve vlasech a nebo v kolébce s holčičími plyšáky. Když povyrostl, stal ze z něj znovu plnohodnotný kluk, který chodil ven do parku, kde s ostatními kluky lezl po stromech a nebo dělal naschvály dívkám ve školce a později i ve škole. Když nastoupil do školy, začala pro něj ta nejtěžší etapa života, jelikož nebyl schopný udržet v hodinách pozornost a tak chodil domů s poznámkami a špatnými známkami. Svůj volný čas tehdy trávil buď učením, u kterého se vztekal a nebo v umělecké škole kde se učil hrát na housle, stejně jako jeho starší sestra, která měla k houslím přidaný i klavír a flétnu. 

Po dvou letech se jeho matka rozhodla, že ho ze školy stáhne a začne ho doučovat doma. Tehdy Tyler pochopil, alespoň něco z učiva, které se měl naučit, jelikož to jeho matka spojovala s hrami, u kterých věděla, že ho baví a tak jí bude věnovat pozornost. Dopoledne se s ní učil doma a odpoledne jí chodil poslouchat do divadel a na zkoušky. Několikrát si dokonce sám vyzkoušel jaké to je hrát v orchestru. S matkou i sestrou jezdívaly na turné po Evropě, Americe a dokonce se jednou stavili i v Africe, kde se Tylerovi líbilo nejvíce ze všeho. 

I když svou sestru miloval, tak si stále přál stejně starého bratra, se kterým by si mohl doma hrát a nebo dělat kraviny jak to ostatní hoši v jeho věku dělávali. Přál si ho dokonce více než jakékoli jiné hračky, sběratelské kartičky či videohry.

Když se blížily oslavy jeho jedenáctých narozenin, jeho sestra odjela na internátní školu do New Yorku a tak doma zůstal naprosto sám. Odmítal se učit a dělat cokoliv jiného. V té době jeho matka poznala, že je nejspíše nejbližší čas ho odvést do tábora polokrevných, kde by možná konečně měl nějakého bratra a byl zase šťastný. Se zlomeným srdcem ho na jeho jedenácté narozeniny odvezla k hranicím tábora a dala mu jeho nové housle. V té době Tyler nechápal proč jede na letní tábor aniž by mu o tom dopředu řekla a také nechápal proč tam nemůže jít s ním.

Když však zažil pár dní v táboře, zjistil vše o svém původu a vlastnostech, které měl, začal být každým dnem šťastnější. I když neměl první dny kamarády a držel se zásadně od veškeré společnosti, jelikož stále nevěděl jak má reagovat. Po jednom měsíci stráveném v táboře se potkal s Thomasem, který se pro něj ukázal jako perfektní parťák do deště. po nějaké době ho dokonce začal považovat za svého bráchu, jelikož s ním zažil skoro všechno co se v táboře dalo dělat. Učil Thomase hře na housle, i když ho nebylo většinou co učit, jelikož mu to šlo skoro samo a Thomas mu zase na oplátku ukazoval všechny triky a vtípky, které se za svůj pobyt v táboře naučil.

- Miluje hokej a popcorn.

- Nesnáší ošklivé počasí. Ideálem je pro něj celodenní slunce a obloha bez jediného mráčku.

- Má své šťastné ponožky, které nosí na skoro každou větší událost tábora a zásadně si je nepere.

- Nejlepší aktivitou na trávení času když venku nesvítí slunce je sledování filmů jako zakuklená larva motýla.

- Jeho nejoblíbenější příchuť zmrzliny je čokoládová.

- Má strach ze strachu

- Miluje psy, hlavně ty větší a nesnáší kočky

*PŘÍCHOD DO TÁBORA: Do tábora se dostal na Vánoce v roce 2012. Asi dva měsíce trávil v Hermově srubu jako neurčený. V té době se nadalo říct, že by si neužíval ani tento pobyt, ale rozhodně chtěl jít do jeho rodinného srubu. Po zmíněných dvou měsících se na něj konečně usmálo štěstí a odešel ze srubu boha obchodu, lsti a podvodu.

*BOŽSKÝ RODIČ: Dionýsus

INSANITIS

Obvykle zkušenost, ze které ho bolí hlava více než by ho bolela z dobře uzrálého vína od samotného otce. Nedá se říct, že by se někdy snažil u někoho zastavit šílenost, ale čas od času lze nahodit ostatním do hlavy pomyslného brouka, kdy se začne místy zasažený chovat, jako kdyby byl na drogách. To však na pár minut, víc schopnost nedovolí.

Polobůh nemá žádná ocenění.

Alex Lange