Áres

Je běžné, že bohové dorůstají do velikostí mrakodrapů, ale on tak může leckomu připadat i ve své lidské verzi, jelikož z výškou, která se šplhá 195 centimetrům s přehledem převyšuje většinu lidí. Na první pohled působí mohutně díky svalové hmotě a postavě, která dokonale splňuje požadavky na řeckého boha. Pyšní se širokými rameny a sebevědomým držením těla. Bradu drží hrdě ve vzduchu snad i když se vrtá nosem v zemi.

Kaštanové vlasy, které svou hustotou mohou na dotek připomínat dráty nosí obvykle sčesané dozadu, ale stává se, že objem občas pracuje proti němu a zvláště pokud se zpotí či namočí, mají tendence padat do čela. Pod hustým obočím vykukují hnědé oči, které neztrácejí ješitně arogantní jiskru. Nos má poněkud větší, takže lehce stíní tenkým růžovým rtům, které rámuje strniště. To také podtrhává ostré rysy zdravě opálené tváře.

Jeho šatník je poměrně jednoduchý. Jako většina mužů si potrpí především na funkčnost, ačkoli se může stát, že si lidé budou myslet, že se snaží spadat pod nějaký styl. Vzhledem k častosti triček s vyhrnutými rukávy zastrčených do ošuntělých džín, nejeden člověk si vzpomene na padesátá léta a rock 'n' roll. Samozřejmě miluje také maskáče a prachsprosté tepláky. Zkrátka a dobře miluje vše, co mu nebrání v pohybu a dá se zužitkovat během tréninku či boje.

Říká se, že jeho děti jsou banda arogantních horkokrevných idiotů s inteligencí houpacího koně a tendencí živit se svou přítomností na životech ostatních lidí. A je to stoprocentní pravda. Jeho potomci však přeci jenom mají něco i po svých lidských rodičích. Co z toho plyne? Jaký musí být jejich tatínek sám o sobě? Přesně tak. Vezměte všechny zmíněné atributy a vynásobte je deseti.

Vystupuje se sebevědomím, které okatě zasahuje za hranice arogance. Je pyšný sám na sebe i své schopnosti a rozhodně se to nebojí dát najevo. Konec konců on je tu ten dokonalý, on je ten, kdo srovnává armády se zemí a on má ty nejdokonalejší břišní svaly na celém širokém světě. Zkrátka a dobře ho musí každý respektovat, protože jinak dotyčný skončí s hlavou v zemi. Tedy... přinejmenším přesně to si o sobě myslí. S přehledem by se dalo říct, že jeho obrovské nafouklé ego je to, co ho celou dobu drželo na Olympu jako obří héliový balónek. Je typickým cholerikem, což je v kombinaci s tvrdohlavostí ten nejhorší scénář. Opravdu není těžké ho naštvat a v mnoha případech to není ani rozumné. Jeho osobnost má několik dalších špatných kombinací - co může být ještě horší, než cholerik propojený s tvrdohlavcem? Snad už jen když spojíte nízkou inteligenci, horkokrevnost a neschopnost poznat, kdy je moudré se vzdát.

Výsledkem zmíněného je jasné, že s ním ne každý dokáže najít společné téma. Jako každý však nemá pouze špatné vlastnosti, jen je potřeba se jimi pořádně prohrabat, abyste našli několik dobrých. Své okolí rád verbálně i neverbálně šikanuje, to není tajemstvím, ale pro něj to není víc, než obyčejný způsob zábavy. Naladíte-li se na podobnou vlnu, jistě se s ním dokážete dobře zasmát. Jeho přístup ke světu je poněkud dětinský. Od někoho jeho věku byste jistě čekali moudrost a usměrněnost, ale ne. Je totiž dost možné, že nezná význam těchto slov. Chová se jako nevybouřený puberťák a samotná Afrodita ho nejednou přirovnala ke hravému štěněti. Hravé štěně se však musí brát s odstupem, jelikož ne každý bere rozbitý nos jako záležitost k popukání. Své konflikty řeší zásadně silou a dokáže tedy respektovat ty, co smýšlejí podobně. Je typickým extrovertem - miluje chválu a pozornost svého okolí a nebojí se bavit celé davy. Stud mu také příliš mnoho neříká.

Jak bylo zmíněno, je sadistický narcis, který si doslova užívá konflikt a chaos, ale to neznamená, že je bezcitný. Ačkoli tolik dětí má spíše jen z nudy a neustále nadbytečného testosteronu, dokáže milovat. Jedna z mála a snad dokonce i jediná žena, které kdy ukázal svou měkčí stránku není nikdo jiný, než Afrodita. Miluje samozřejmě i své děti, ačkoli dosti svým způsobem. Nevidí problém ve fyzickém ani psychickém násilí. Potomci, kteří se s ním setkali ví, že vychovává jako generál, ne jako otec. Pokud však může, nedopustí, aby jeho děti přišli o život jinak, než ve válce. Nestrpí však, když ho vlastní potomci nerespektují. V takovém případě je schopný sprovodit je ze světa vlastní rukou.

A koníčky? Nuže, vzhledem k tomu, že jeho srub je jedním z nejplnějších je asi jasné, čím si krátí čas, když zrovna do něčeho nemlátí. Přesto největší vášní a smyslem života zůstává boj a zbraně.

Narodil se jako jedno z mála dětí Dia a Héry, ale to mu nezískalo tolik slávy a respektu, kolik by se dalo čekat. Našel lásku v násilí, boji a konfliktu, což mu mnoho Olympanů dodnes vyčítá. Napříč nechuti, kterou vůči němu Olymp chová získal svůj trůn - snad právě proto, že je přímým potomkem hlavního páru.

Jeho horlivost a nestálost se projevila i v pozdějších letech, kdy často vstupoval do konfliktů smrtelníků a měnil strany podle toho, jak se tehdy vyspal. Přesto, že byl korunován bohem války si však ne vždy vedl tak, jak by se od někoho jeho postavení dalo očekávat. Athéna, Herkules i Apollon mohou vyprávět, ale třebaže si tyto prohry vyžádaly temná mračna, nic ho na desetiletí nepoznamenalo tak, jako porážka obrů Otise a Ephialta, kteří ho po zdrujícím pokoření zavřeli do bronzové sklenice, kde si vypěstoval své největší strachy.

Přesto se na Olympu našel někdo, kdo si ho pro jeho divokou povahu oblíbil. Bohužel Zeus provdal krásnou Afroditu za Hefaista. Samozřejmě se nemohl nechat porazit ani na milostném poli někým, kdo vypadá jako bezdomovec - s Afroditou se začal tajně stýkat. Trapné pokusy polapit dvojici při činu nebyly vždy neúspěšné, ale bůh kovář se často setkal s výsměchem a nezbývalo mu nic víc, než tolerovat jejich vztah a z něj pocházející potomky.

Do bitev ho často následovala jeho sestra Enyo a synové Deimos a Phobos. Společně zpustošili na tisíce bojišť a vojsk. Právě proto jeho matka Héra prosila, aby během Trojské války stál na straně Řeků, no neuposlechl. V zápalu války, do které byl následován svou obvyklou družinou přísahal své sestře Enyo na řeku Styx, že pokud mu bude sloužit jako pravá ruka celé tisíce let, zajistí jí místo na Olympu. Bohyně pochopitelně souhlasila a ačkoli společně pobili stovky nepřátel, byl poněkolikáté poražen Athénou a donucen utéct z bojiště. Áres často vybíjel svou zlost z proher právě na hoře Olymp a projevoval chování nevhodné boha jeho postavení. Ostatně jeho vlastní otec mu několikrát řekl do obličeje, že nebýt jeho syn, už ho dávno svrhl z Olympu. Je však možné, že ho Zeus vždy přiživoval spíše jako hlídacího psa, než jako syna. Ať už byla jeho nátura jakákoli a ať prohrál kolik bitev (ne)chtěl, vždy bránil Olymp tehdy, kdy to bylo potřeba a ačkoli mají lidé tendence vyprávět o jeho prohrách, výher zažil v životě nesčetněkrát více.

Jeho působení ve válkách pokračovalo i během následujících let. Jeho synové a dcery spolu s ním zanechali nesmazatelné stopy v historii. Černovous a Vlad Tepes jsou jen drobné zmínky. Největší váhu ovšem měla teprve druhá světová válka. Jako vždy působil mezi vojskem spolu se svými syny a sestrou, ale Deimos, Phobos i Enyo brzy tihli ke straně nacistického Německa, což Áres odmítl. Miloval boj na straně Spojených států, které si doslova zamiloval a prolívat krev Němců a jejich spojenců si vyloženě užíval. Nenáviděl způsob, kterým nacisté vraždili své vězně. Příčilo se mu, že si dovolují přijímat vězně bez boje a také je bez boje vraždit. Vždy měl vůči zajatcům slabost od doby, co byl sám vězněm, ale s tím se Enyo odmítala smířit. Sloužila mu tak, jak Áres požadoval, ale nejenže odmítl bojovat za stranu, kterou viděla jako vítěznou, dokonce odmítl uznat, že kdy přísahal na Styx. Od té doby Enyo neviděl, no pamatuje si, jak se tehdy smál slovům o pomstě. Po konci války jej opustili i božští synové, kteří zmínili sympatie vůči Enyo během hostiny oslavující konec války. Měli si vybrat lepší příležitost, jelikož je tatínek oba dva skopal a nemilosrdně shodil přímo z Olympu.

Od té doby se jeho život příliš nezměnil. Teprve až nyní, snad po pečlivém taktizování, ho Styx zbavila nesmrtelnosti a připravila o vše, co ho činilo božským. Křivda, kterou způsobil Enyo ho zbavila nejen titulu, ale také místa na Olympu i veškeré moci. Sám Zeus usoudil, že jako obyčejný člověk už není jeho synem. Následoval soud. Soud při kterém jen dvě osoby hlasovaly v jeho prospěch. Pouze Héra a Afrodita nechtěly, aby byl vykázán z Olympu.

-Má klaustrofobii a trpí panickou hrůzou z uzavíracích boxů a sklenic

-Až překvapivě soucítí s vězni

-Většina jeho potomků pochází z jednorázovek, kvůli bolestivosti noci ho většina matek už nechtěla vidět

-Miluje tvrdou muziku

-Pivo a dobře upečený steak staví nad nektar a ambrosii

-Tvrdí, že USA je to nejlepší, co mohlo svět potkat (hned po Spartě)

*PŘÍCHOD DO TÁBORA: 

Březen roku 2018 je prvním smrtelným rokem. Ačkoli ho hněv Dia měl původně svrhnout do ulic mezi další lidské bytosti, Héra nemohla dopustit, aby se její syn ocitl v takové situaci, jelikož jí bylo jasné, že když ho rodila, Áres v ní musel zapomenout mozek a tím pádem by ve svém stavu zemřel za necelých pět minut. Zařídila, aby z Olympu dopadl za bezpečné hranice Tábora polokrevných. Vyčerpaný a polomrtvý, ale naživu.

Ztratil veškeré své schopnosti. Stále je však fyzicky zdatnější, než obyčejný smrtelník a zůstává odborníkem na válečném poli.

Tato troska nemá žádná ocenění

Adam Cowie