Heroes of Olympus: Skylarie Garrett

https://olympians-rp.blogspot.cz/2018/01/skylarie-garrett.html

Na svůj věk je menšího vzrůstu, takže se snadno v davu ztratí. Měří přibližně pouhých 165 centimetrů. V tomto spatřuje mnohdy jakousi výhodu, jelikož se dostane prakticky kamkoliv a je i mrštnější než vysocí lidé. Problém ale často bývá v tom, že ji někteří kvůli tomu neberou úplně vážně. Avšak k tomu, aby působila vyšší si dopomáhá botami na podpatcích. Čemuž zřejmě bude v Táboře konec, avšak ke svému dobru musí připočíst fakt, že změny bere možná až moc dobře. Vezmeme-li její vzhled postupně, pak jako první rozebereme vlasy. Mají přírodně blond barvu a délkou zasahují přibližně do půli zad. Po většinu času je nosí rozpuštěné, pouze při občasných příležitostech si je upraví do jiné podoby. Nejčastěji je to obyčejný culík, ale ani složitější výtvory jí nedělají problém. Snad jen časová náročnost je vadou na celkové kráse. Oči, které mají modrou, jsou orámované nijak dlouhými, zato však hustými černými řasami. Oči jsou prý oknem do duše, což u Sky platí do puntíku. Není vůbec těžké rozpoznat, v jakém stavu se právě nachází či jakou má náladu. Skoro pořád totiž doslova září štěstím a nadšením. Oválný, protáhlý obličej pak doplňuje rovný nos a menší, avšak plná ústa. Maluje se s ohledem na příležitost, někdy výrazně a jindy třeba vůbec. Co se postavy jako celku týče, je přirozeně štíhlá až atletická a ať dělá cokoliv, jednoduše nepřibere. Co se stylu oblékání týče, vezme si na sebe zrovna to, na co má náladu. Jednou jsou to volné šaty, jindy třeba rifle a obyčejné triko. Nejideálnější kombinací je u Skylarie top bez ramínek či tílko, přes něj kožená bunda, poté nařasená sukně a botky na podpatku. Mimo to nesmíme zapomenout také na amulet, který má zavěšený na krku a jež nikdy nesundává. Na hlouposti, že přináší štěstí nevěří, ale má ho už... hodně, hodně dlouho. Tělo jí zdobí tetování, které je umístěné na levém boku a táhne se od vrchní části žeber až dolů, do úrovně pupíku. Miluje různé ozdoby jako například řetízky nebo náramky. Ve zkratce se dá říct, že se pokaždé snaží vypadat k světu, přeci jen se musí nějak prezentovat.

Na první pohled se může zdát jako bezbranná dívka. Pravda je ale zcela jinde. Vůbec není bezbranná, spíše je pravý opak. Skylar je taková malá, no dobrá, velká neřízená střela. Nikdy nemůžete předem vědět, jak zareaguje. V jednu chvíli je ta nejhodnější a nejmilejší osoba pod sluncem a ve druhé se změní na pořádného ďáblíka. Neváhá využít všechny dostupné možnosti, jak svého cíle dosáhnout, i za cenu možné osobní újmy. Nejvíc ze všeho totiž nesnáší prohru, která by pro ni znamenala minimálně konec celé její existence. Což je samo o sobě dost přehnané, ale pro Sky je tato část životně důležitá. Když už jsme u toho, ráda a často přehání a zveličuje spoustu věcí. Má tendence brát druhé ne zrovna vážně, což má mnohdy za následek, že se pořádně spálí a doplatí na svou nepozornost. Nebojí se riskovat, i když se to ne vždy může vyplatit. Zkrátka a dobře se to dokonale hodí k celé její osobnosti. Má ráda napětí, adrenalin a pořádnou dávku vzrušení. Její výstřelky však často ohrožují jak ji samotnou, tak i okolí. Například, když někde vidí potyčku, musí se pokaždé zúčastnit. Využije každé příležitosti, kdy se může zúčastnit jakékoliv akce, ať už jde o kterýkoliv význam tohoto slova. Dokáže být pořádně sobecká a sebestředná, když na to přijde řeč, ačkoli se to nestává často. To už musí být situace vážně zlá. Je také ale pravda, že není zrovna snadné Skylar urazit. Má určitý cit na lidi, kterým se pokaždé řídí. Díky tomuto citu dokáže vcelku snadno odhadnout osobnost člověka, proti kterému stojí, už chvíli po seznámení. Ale nikdo není dokonalý, i když by si to sebevíc přál. Společností nikdy nepohrdne, samotu doslova nesnáší. Hrozí-li, že by zůstala sama, automaticky ji přemůže menší panický záchvat.

Dodržování osobního prostoru jí zřejmě nic neříká. Mnohdy se zdá, že ani neví, co to vlastně je. Bez problému totiž může přijít k naprosto neznámému člověku a dát se s ním do řeči. Kdyby však jen to, bez problému se chová tak, jako by byli nejlepšími přáteli odjakživa. Dokáže takové věci, že byste se až divili. Ani to nemusíte postřehnout a už vás táhne někam na neznámé místo. Sama to na sobě nedokáže příliš posoudit, ale zkrátka se chová jako přírodní živel, neřízená střela a podobě. Jednoduše takový malý velký magor, který se zřejmě ve vývoji zasekl někde na úrovni střeštěného puberťáka. Jednoduše je jí všude plno a za každou cenu musí být středem pozornosti.

Pokud s ní strávíte delší čas, dokáže se vám dostat pod kůži a lidově řečeno vás i nakazit svou přehnaně dobrou náladou a postojem. Dalo by se říci, že je také přespříliš velký snílek a idealista. Z každého dne se snaží vytěžit jen to nejlepší. Nemá ráda, když se jí někdo snaží vnutit svou pomoc, přijde si pak neschopná a k ničemu. Může jít i o naprosté maličkosti. Ačkoli párkrát za život potřebuje pomoci každý. Má svou hrdost a jen tak někým se ponížit nenechá. Pokud by se o to někdo pokusil, šeredně by si svou troufalost odskákal. Což ovšem neznamená, že nepochopí legraci, to zase ano. Dokonce dokáže vymyslet spoustu vtípků i sama na sebe. Vypadat dobře je pro ni důležité a dle toho se také zařizuje.

To je tedy ta část, která se projevuje po většinu času, co se Skylarie sdružuje se svým okolím. Pak je tu ale i ta druhá, už ne tak výrazná, ale přesto v jistém směru důležitá. Milá, vstřícná a ochotná. Hlavně klidná, což je dost podivné. Ačkoli Sky vyrůstala bez otce, svou rodinu staví na první místo. Její matka je pro ni nejdůležitější osoba na světě a nikdy by na ni nedala dopustit. Zájmů a zálib má skutečně hodně. Například miluje dlouhé noční procházky po okolí, ideálně někde v přírodě. I přes varování tu a tam zavítá do lesa, který jí žádný strach nenahání. Jak již padlo, má ráda adrenalin. K tomu se vztahuje i jedna z jejích zálib a to je šplhání prakticky na všechno. Zkušenosti má jak se skálami tak třeba i stromy. Tu a tam si něco čmárá do deníčku, občas z toho vyjdou i docela pěkné kresby, na které může být pyšná. Pokud k tomu má příležitost, věnuje se i běhu. Ne závodně, tak daleko ještě není ale pro vlastní potěšení a nabrání čerstvého vzduchu jí její hopsání kolem a kolem plně stačí.

Skylarie se narodila v Řecku, jako první a zároveň poslední dítko. Byla snad chybou, omylem, kterého se rodiče dopustili? Možná ano a možná ne, posuďte sami. Tehdy to ještě nevěděla, ale šance na jakékoliv, alespoň přímé, sourozence byly takřka nulové. Ze začátku žila pouze s matkou která pro změnu měla kořeny jak v Rusku, tak právě Řecku. Taková poněkud rozšířená rodina. Nikdy jí tato rozličnost nějak nepřekážela ani nevadila. Snad jen fakt, že na otce si nepamatuje mohl být přítěží, avšak doma o něm jednoduše nemluvili. Namísto toho si matka našla přítele, jenž se později stal Skyiným otčímem, ačkoli toto pojmenování se jí nijak nezamlouvá. Měla ho ráda, to ano, ale nikdy jí otce nenahradil. Již odmala byla ta jiná. Divná. Výjimečná. Stávalo se jí něco, co ostatním ne, ale musela se to naučit skrývat. Jinak by měla veliké problémy. Nechtěla být jiná než další děti ze školy. Smáli se jí kvůli tomu a to nejednou. Při čtení byla tou nejhorší z celé třídy. Nedokázala se pořádně soustředit, tudíž škola pro ni byla hotové peklo. Co je jiné je automaticky špatné, tohoto hesla se držela. Ani jedinkrát si však Sky doma nepostěžovala, nikdy se dokonce ani nesnažila jakkoliv bránit. Zkrátka dělala jakoby nic a chovala se normálně. Výstředně, ano, ale normálně. Tajně doufala, že jednoho dne se posmívat jednoduše přestanou. Po čase si i ona dokázala získat kamarády, ty pravé, kteří ji neodsuzovali. Zpočátku sice byla uzavřeným děvčetem, ale dokázala se dostatečně oprostit od svých nedokonalostí, aby je s přehledem nenechala naplnit svou osobnost a užívala si každého dne naplno. Štěstí se na ni usmálo a dokonce si našla chlapce. Milého, vstřícného, kterého měla skutečně ráda. Něco jí však stále chybělo. Nebylo to to pravé. Těžko vysvětlit, co jejich vztah postrádal. Sami od sebe se nějak odloučili krátce předtím, než Skylarie byla poslána na naléhání matky do Tábora, kde by jí měli pomoci s jejími, řekněme, problémy. A kde by také měla dostat odpovědi na své otázky, které si kladla celý život. Nyní je tedy tady, na novém místě, kde nikoho nezná. Nepochybuje však o tom, že i zde si najde přátele celkem snadno. Mohla by konečně být mezi svými, kde by ji neodsuzovali.